tyto veci sa nesmu zverejnovat su cenzurovane z hladiska "Narodnej bezpecnosti"atd....myom píše:facility: muzes sem postnout nejakou zpravu, o kterou opiras sve tvrzeni?
vite jak zjistit nejjednodussim zpusobem bezpecnost? napsat do nejake firmy zabyvajici se ziskavanim dat, ze se vam porouchal disk, ale byl sifrovany TC, jestli ho muzou zachranit. uvidime, co napisou
volne su k dispozici programy s ktorymi si poradia a vedia ich desifrovat...ale naopak nedaj boze
desifrovat zo strany piratov ...
Velkou bitvu se soudy a právníky svedl také norský programátor Jon Lech Johansen, a to za svoji roli při prolamování ochrany CSS (Content-Scrambling System). Byl jedním z trojice programátorů (jména dalších dvou zůstávají dodnes neznámá), kteří vytvořili program DeCSS a v říjnu 1999 jej umístili na web. Pomocí zpětného inženýrství dokázali rozložit ochranu CSS a následně ji i prolomili – což se do té doby nikomu nepodařilo. DeCSS byl nejprve k dispozici jako uzavřená aplikace, ale už po několika týdnech se dostal do oběhu jeho zdrojový kód. To umožnilo přidat prolomení ochrany CSS prakticky do jakéhokoliv dalšího programu.
Johansenův čin nezůstal bez odezvy, v roce 2000 u něj byla provedena domovní prohlídka a následně byl postaven před soud. Zde mu hrozily až dva roky vězení a astronomická pokuta za to, že prolomil do té doby neprolomitelnou ochranu a poskytl tím možnost způsobit majitelům licencí velké škody. Celý případ vzbudil velkou pozornost: Johansen se totiž nijak neobohatil, pouze prolomil ochranu. Soudy tak řešily otázku, nakolik je tento čin závažný a nakolik umožnil druhým porušit autorská práva. Pokaždé však shledaly Johansena nevinným a v lednu 2004 nakonec organizace DVD Copy Control Association všechna proti němu vznesená obvinění stáhla. (Ovšem pozor: samotný program DeCSS je zakázáno šířit, soud se týkal pouze viny či neviny Johansena – ale to už je docela jiná kapitola.)
A ještě jeden případ zde stojí za zmínku. Jeho hlavním hrdinou je programátor Dmitrij Skljarov, zaměstnanec společnosti ElcomSoft. Vytvořil program The Advanced eBook Processor (AEBR). Za to byl 16. července 2001
po své přednášce „Bezpečnost eKnih – teorie a praxe“ na DEF CONu v Las Vegas zatčen. Důvodem se stalo obvinění ze strany společnosti Adobe, že Skljarov svým programem porušil její autorská práva.
Už den po zadržení Skljarova se rozjela velká kampaň „Free Dmitry“ (Pusťte Dmitrije) či „Free Sklyarov“ (Pusťte Skljarova). Porušení autorských práv bylo v tomto případě sice evidentní, ale šlo o něco jiného: o to, že Skljarov se žádného porušení zákona na americké půdě nedopustil a že americká legislativa mimo území USA neplatí. Jak vidno, povzdechnutí o právních nejasnostech a nejednotnostech z úvodu tohoto článku je stále aktuální.
Události nabraly rychlý spád. Devatenáctého července 2001 vydala organizace Association of American Publishers tiskovou zprávu požadující Skljarovovo uvěznění. To nejprve žádala i společnost Adobe, ale po schůzce se zástupci Electronic Frontier Foundation bylo vydáno společné tiskové prohlášení, požadující jeho propuštění. To ale nic nezměnilo na pozici Adobe, že Skljarov patří před soud (šlo pouze o propuštění z vazby).
Šestého srpna 2001 byl propuštěn na kauci 50 tisíc dolarů s tím, že nesmí opustit území severní Kalifornie. Nakonec mu bylo 13. prosince téhož roku umožněno vycestovat do Ruska výměnou za svědectví. Celý případ byl nakonec uzavřen před soudem v San Jose dne 18. prosince 2002, kde porota konstatovala, že Skljarov vědomě žádný americký zákon neporušil.
Bitva mezi prolamovači ochran a jejich implementátory je přitom na technickém i legislativním poli stále aktuální – jak o tom svědčí i nejnovější případy prolomení ochrany HD nebo Blu-ray a množství následných sporů.
