Procesy je lepsi "zanechavat" na pozadi s:
Kód:
nohup <command> &
/etc/fstab je jen o tom, ktera partition se ma namountovat na jake misto. Nerika to nic o zadnych discich.
Na fyzickem disku (/dev/sdX) se vytvori 1-N partitions (/dev/sdXY), ktere jsou pak jeste nejak naformatovane. Pri formatovani se dane partiton vygeneruje UUID.
Priklad:
* mame 2 SATA disky: 1TB a 250GB
* pri instalaci se "objevi" napriklad 1TB jako /dev/sda a 250GB jako /dev/sdb
* na 250GB vytvorime 3 paritions => /dev/sdb1, /dev/sdb2, /dev/sdb3
* na 1TB vytvorime 1 partition => /dev/sda1
* partitiony naformatujeme a tim padem dostanou UUID:
sdb1 = x, sdb2 = y, sdb3 = z, sda1 = f
* UUID si hezky vypiseme pomoci
Kód:
lsblk
nebo
Kód:
blkid
* v /etc/fstab pak jednoduse nastavime mounty dle UUID:
UUID=x /boot
UUID=y /home
UUID=z /
UUID=f /mnt/data
* po restartu se treba poradi zmeni a 1TB bude /dev/sdb a naopak 250GB bude /dev/sda, UUID filesystemu ale zustavaji, takze se vsechno namounti spravne
============
Pokud je tedy cilem se zbavit UUID (netusim proc), tak je mozne pouzit i tzv. labely. To jsou uzivatelsky definovane identifikatory prirazene filesystemu podobne jako UUID. Pak se priradi do /etc/fstab podobne jako UUID.
Nastavuji se nastroji daneho filesystemu - viz ta
Arch wiki.
Osobne jsem je nikdy nepouzil a dle prvotnich informaci to vypada, ze maji sva omezeni - napr. nelze za behu menit pro root ("hlavni") filesystem.
=============
Je to odpoved na danou otazku?