Dnes mi na fb vyskocila microrecenzia od Pavla Dobrovskeho na tuto hru, tak to sem skopirujem.
Velmi chytlave,teraz som to vkuse hral 3 hodiny. Vrelo odporucam. Ma to aj demo a je t za 20€.tl;dr (zatím) Překvapení roku. Dotažené dobrodružství na úrovni Talos Principle, Portal a dokonce Zelda a, pozor, od jednoho autora.
Supraland je v zásadě překážkovou drahou pro jedince s dobrou prostorovou orientací. Neustále se tu ve 3D hledá odpověď na JAK? Jak se dostat dál? Jak otevřít dveře? Jak vyšplhat na věž? Jak přeskočit propast? Jak stisknout tlačítko? A odpovídá se skákáním, kontrolovaným padáním, kombinováním věcí, zatěžováním plošinek a využíváním nástrojů pro otevření dalších regionů rozlehlého světa.
Ten vybudoval na zahradním pískovišti malý kluk a vy jako miniaturní červený vesničan jdete do modré vesnice zjistit, proč Modráci narušili vodovod Červeňáků. Zní to dětinsky, ale infantilitu tu nenajdete. K překonání překážek je zapotřebí studovat terén, hledat plošiny, svižně řetězit skoky a domýšlet využití nástrojů pro aktivaci nedostupných tlačítek. Ze začátku je to lehké, po pěti hodinách už budete vymýšlet možné i nemožné, abyste nakonec s úlevou a nadšením prožili ten moment prozření. Problémy se neopakují a odměna za námahu a vztekání při jejich řešení je vždy adekvátní.
Jestli jste jako já, tak budete během postupu vpřed neustále odbíhat doprava, doleva, horu, dolů a dokonce zpět a zkoumat každý kout otevřeného světa, jestli v něm není tajná místnost. Obvykle je a dostat se do ní, často hodně složitě, to je prostě explorační rauš. I na tom se pozná, že nad Supraland se hodně přemýšlelo. A na mnoha úrovních.
Metafora na svobodné jednání v nesvobodě vytváří správnou grotesku, kdy se zdánlivě z vlastní vůle rozhodujete o postupu skrz svět, který ale vyrábělo dítě (a to vás dost strašidelně sleduje). A pak je tu poklona modelářství. Svět je vystavěný s láskou k virtuálnímu zeměpisu, konkrétně k přirozené geografické propojenosti regionů. Jako když kreslíte mapu vlastního světa pro Dračí doupě a dáváte si pozor, aby fiktivní zeměpis vycházel z naší poznané reality. A mnohokrát to překreslujete, dokud k sobě všechno nesedí a ani ti největší hnidopiši nenajdou chybu. Tak dokonalý je model světa Supraland.
Chyby tu samozřejmě jsou. V orgiích řešílkovské explorace zaniká příběh (který je standardně meh) a vyniká zbytečnost soubojů. Noano, taky se tu mlátí dřevěným mečem a střílí plazmopistolkou. Nemuselo by. Akce rozptyluje a překáží na cestě za odemčením dalších dveří. A občas je tu pitomý volitelný úkol typu “najdi X kamenů a přines mi je”. Ale s tím se dá žít.
Tyhle hry se moc nedělají. A když, tak je dělají velké týmy. Správně? Ne. Konkrétně tuhle udělal chlapík jménem David Münnich. On sám ve svém studiu Supra Games. Jeho předchozí hra Deathball (v další verzi Supraball) byla inspirací pro Rocket League. Čemu bude inspirací Supraland - A First-Person Metroidvania? Doufám, že spoustě lidí. Zkuste nejdřív demo (má to demo!) a uvidíte. Pro mě jde zatím o překvapení roku.
Líbilo: demo, svět, hádanky, explorace, rozšiřování gadgetů, světa a schopností, one man show
Nelíbilo: souboje, nepřátelé se obnovují, časem výtvarně nezajímavé
https://youtu.be/z9-Rhz-Df2o