Výrobce čipu AMD víceméně exceluje v grafických kartách nižší a střední třídy a jinak tomu není ani v tomto případě. Grafická karta míří na trh jako konkurent pro NVIDIA GeForce GTX 1650 Super a GTX 1660. Grafické karty s jádrem RX 5500 XT jsou dostupné ve dvou variantách se 4 GB a 8 GB grafické paměti. Recenzovaná karta obsahuje 8 GB pamětí a vrcholové chlazení výrobce ASUS, které se rovněž odrazí ve výsledné ceně.
Jádro grafické karty je založeno na architektuře RDNA se 7 nm výrobním procesem TSMC. GPU je přezdívané jako Navi 14, jedná se o ořezanou verzi GPU Navi 10, které tvoří základ Radeonu RX 5700 XT. GPU má menší počet výpočetních jednotek CU a ROP i menší šířku sběrnice pamětí. Jeho plocha je tak o 37 % menší než v případě plnohodnotného GPU Navi 10.
POPIS GRAFICKÉ KARTY
Výrobce ASUS vzal grafický čip RX5500XT a vytvořil s ním špičkovou grafickou kartu ASUS ROG Strix RX5500XT-O8G-Gaming.
Písmenko O v názvu modelu značí, že se jedná o přetaktovaný model, jehož boost clock je nastaven na 1865 MHz v OC módu, což je o dalších 20 MHz více než udává AMD ve své specifikaci. Herní mód (gaming mode) pak pracuje na stanovené boost frekvenci až 1845 MHz.
Grafická karta na délku dosahuje 280 mm a výška chladiče zabere tři rozšiřující sloty. Celkové rozměry grafické karty jsou 280 x 127 x 58 mm. Chlazení je tedy robustní a ochlazuje všechny důležité komponenty grafické karty.
Zdroj: pctuning.tyden.cz
Chladič tvoří pět tepelných trubic (heatpipe), které odvádí teplo od jádra přes hliníkové žebrování (heatsink). Součástí chladiče je i ploška, která odvádí teplo z napájecí kaskády přes hliníkové žebrování. Grafické paměti jsou ochlazovány rozšiřujícím plátem kolem grafického jádra, který je teplo vodivě spojen se zbytkem chladiče.
Žebrování dochlazují dva ventilátory o průměru 95 mm s velkými lopatkami a bariérovým kroužkem, pro vyšší tlak a průtok vzduchu, díky čemuž je chlazení tišší a dosahuje delší životnosti. Chlazení je opravdu perfektní a grafická karta podporuje 0 dB technologii, která zajišťuje nečinnost ventilátorů, dokud nedosáhne teplota GPU 60 °C.
Na zadní straně dopomáhá mírně chlazení backplate, který slouží hlavně jako výztuha grafické kartya ochrana desky plošných spojů. Nachází se na něm popisky ASUS STRIX a velké logo ROG, které však není podsvíceno.
Jedinou podsvícenou částí grafické karty je malé logo ROG mezi ventilátory na hřebu grafické karty. Podsvícené logo je tvořeno RGB LED diodami a podporuje synchronizaci s ASUS AURA SYNC.
Napájení grafické karty je tvořeno sedmi fázovou napájecí kaskádou, která je napájena pomocí jednoho osmi pinového konektoru. Výrobce doporučuje napájet grafickou kartu alespoň 450 W zdrojem.
Ze zadní strany grafické karty se nachází jeden 4-pin PWM konektor ASUS FanConnect II pro přídavný ventilátor řízený grafickou kartou dle její teploty.
Na hřbetu grafické karty nad konektorem napájení se nachází tlačítko, kterým je možné manuálně vypnout podsvícení grafické karty. Kousek vedle se pak nachází přepínač pro přepínání BIOSu.
Výstupy pro monitory jsou tvořeny jedním HDMI 2.0b konektorem a třemi DP 1.4a konektory.
DUÁLNÍ BIOS
Grafická karta ASUS ROG Strix RX 5500 XT O8G má implementované dva čipy s BIOS firmware s mírně odlišnými vlastnostmi. Jeden z nich je označen jako P-mode (Performance mode) a druhý nese označení Q-mode (Quiet mode). Jak je z názvu zřejmé, P-mode upřednostňuje výkon grafické karty nad spotřebou a hlučností. U Q-mode je tomu naopak.
Grafická karta, která mi přišla na testování nebyla nová a již prošla mnoha rukami před tím, než se dostala ke mně a pravděpodobně Q-mode BIOS někdo přehrál, neboť po přepnutí zobrazuje stejné nastavení, a i výsledky testů jsou stejné.
BALENÍ
Balení není nijak bohaté, za to však obsahuje vše potřebné a tím je grafická karta. Dále se v balení nachází uživatelská příručka a dva upínací pásky na suchý zip pro stažení kabelů.
TESTOVACÍ SESTAVA
Veškeré hry a benchmarky běží za stejných podmínek na FullHD (1920x1080) monitoru Samsung S24D391. Využívám plně aktualizovaný systém Windows 10 Home 64 bit verze 1909 s aktivovaným režimem řízení spotřeby – vysoký výkon. Grafický adaptér řídí nejnovější grafický ovladač Adrenalin 20.2.2.
Použitý procesor AMD Ryzen 5 1600X je manuálně přetaktován na 3800 MHz pro všechna jádra s deaktivovanými úspornými funkcemi. Použitý procesor by neměl limitovat výkon grafické karty, čemuž také dopomůže jeho přetaktování.
BENCHMARKY A HERNÍ TESTY
Výkon grafické karty testuji pomocí vybrané sady her a benchmark utility 3DMark. Ve hrách využívám integrovaných benchmark utilit, případně používám pro záznam snímkových frekvencí aplikaci FRAPS.
Ve hře Assassins Creed Odyssey jsem využil integrovaného benchmarku.Pro test jsem zvolil nejvyšší přednastavení detailů – ultra.
Ve hře FARCRY 5 jsem rovněž využil integrovaného benchmarku. Pro test jsem zvolil nejvyšší přednastavení detailů – ultra s TAA vyhlazováním.
Hra Shadow of The Tomb Raider rovněž obsahuje integrovaný benchmark, kterého jsem využil. Pro test jsem zvolil přednastavení detailů – ultra s rozhraním DirectX 12.
Ve hře Metro Exodus jsem rovněž využil integrovaného benchmarku. Zde jsem využil pro test přednastavení detailů – Extreme s rozhraním DirecX 12 a poníženým Shading Rate na 100 %. Předvolba ultra však není nejvyšší, nabízí se zde ještě předvolba RTX, kterou nemělo moc smysl zapínat, neboť se týká zejména doplňků RayTracing a DLSS, které jsou specialitou zejména pro grafické karty výrobce nvidia.
Hra NFS Heat již integrovaný benchmark neobsahuje, použil jsem pro to aplikaci FRAPS, kterou jsem měřil tří minutový gameplay. Přednastavení kvality grafiky jsem zvolil nejvyšší – ultra.
Poslední hrou je Deus Ex: MankindDivided, která obsahuje integrovaný benchmark, jež byl využit k měření. Přednastavení detailů bylo opět využito nejvyšší, tedy ultra s rozhraním DirecX 12.
Na závěr této kapitoly přichází benchmark 3DMark, test TimeSpy pod rozhraním DirectX 12.
Výkon grafické kartě opravdu nechybí, ve FullHD rozlišení nabídne dost výkonu pro všechny nejnovější hry, a to i při volbě nejvyšších (či téměř nejvyšších)detailů.
PŘETAKTOVÁNÍ
K přetaktování grafické karty jsem využil aplikaci ASUS GPU Tweak II, kterou výrobce poskytuje ke grafické kartě na svých stránkách volně ke stažení.
V aplikaci GPU Tweak II se nachází 3 již přednastavené režimy, a to OC Mode, Gaming Mode a Silent Mode. Režim Gaming mode představuje defaultní nastavení grafické karty. Nadstavba OC mode pak navyšuje maximální frekvenci GPU o 20 MHz a zvyšuje Power Target limit o 10 %. Naopak Silent mode snižuje maximální frekvenci GPU o 20 MHz a snižuje i Power Target limit.
Teď ale k samotnému přetaktování. Nezacházel jsem do extrémů abych ždímal z grafické karty co nejlepší výsledky a držel jsem se spíše při zemi. V aplikaci GPU Tweak II jsem postupnými kroky navýšil maximální frekvenci grafického jádra na 2010 MHz a v případě grafických pamětí nastavil ihned maximum 1860 MHz (14 880 MHz efektivně). Maximální frekvence grafických pamětí je výrobcem omezena na hodnotu 1860 MHz. Zároveň se nabídlo jako logický krok navýšení Power Target limitu o 20 %, tedy na maximálních 120 %.
S přetaktovanou grafickou kartou jsem pak vybral některé hry a benchmark 3DMark z již otestovaných a spustil znovu benchmarky. Rozdíly jsou uvedeny v tabulce níže:
Pomocí wattmetru EMOS P5801 a benchmark aplikace UnigineValley, která se zaměřuje jen na zatížení grafické karty jsem měřil příkon celé sestavy po dobu jedné minuty. Benchmark však již zhruba pět minut před zahájením měření běžel, aby se správně promítl výsledek se zahřátou grafickou kartou.
Průměrný příkon celé sestavy se zatíženou grafickou v defaultním nastavení dosáhl 207,7 W. Po přetaktování tato hodnota vzrostla v průměru na 218,9 W. Rozdíl 11 W (5,4 %) je vcelku minimální.
Díky přetaktování grafické karty se podařilo získat navíc až 7 % výkonu navíc, není to sice moc, ale každé % výkonu navíc se může hodit. Po přetaktování vzrostla spotřeba celé sestavy o pouhých 5,4 %, což je zanedbatelné číslo.
TESTY PROVOZNÍCH VLASTNOSTÍ
Provozní vlastnosti grafické karty jako jsou frekvence, teploty a otáčky ventilátorů měřím pomocí aplikace GPU-Z.
Grafická karta byla umístěna v menší počítačové skříni s odkrytou bočnicí. S průtokem vzduchu ji nedopomáhal žádný pomocný ventilátor. Pokojová teplota se během měření pohybovala kolem 21 °C.
Průběh frekvence grafického jádra při defaultním nastavení (P-mode) frekvencí je téměř perfektní. Bok po boku s vytížením GPU si grafické jádro udržuje frekvenci kolem 1850 MHz po celý čas benchmarků her Shadow of the Tomb Raider a Assassins Creed Odyssey.
Stejný průběh frekvence je možné pozorovat i v případě benchmarku UnigineValley, kde byla generována zátěž po dobu více jak osmi minut. Grafická karta má velmi dobře nastavené teplotní a napájecí omezení, které ji téměř viditelně neomezují.
Po nastavení maximální frekvence grafického jádra na 2010 MHz a navýšení Power Target limitu se jeho reálná frekvence zvedla na úroveň 1950 MHz. Frekvence grafického jádra se po celý čas testu kolem této úrovně držela bez znatelných propadů.
Stejně hladký průběh frekvence je možné pozorovat i v případě cca osmi minutové zátěže generované aplikací Unigine Valley.
Teploty grafického jádra jsou perfektní, což se dalo očekávat vzhledem k obrovskému chlazení, a to i při velmi nízké hlučnosti. V rámci benchmarků Assassins Creed Odyssey a Shadow of the Tomb Raider bylo dosaženo maximální teploty grafického jádra 65 °C s maximální hodnotou GPU Temperature (Hot Spot) 80 °C. V průměru se pak teplota v rámci těchto dvou benchmarků pohybovala kolem 61 °C, v případě GPU Temperature (Hot Spot) 71 °C.
V případě ventilátorů byla situace v obou benchmarcích naprosto shodná. Ventilátory se roztočily maximálně ke 1650 otáčkám za minutu (RPM), na těchto otáčkách se však ventilátory nedržely po celou dobu benchmarků. Průměrná hodnota otáček ventilátorů v průběhu testů dosahuje 1430 RPM.
V průběhu benchmarku Unigine Valley se situace příliš nelišila. Grafické jádro dosáhlo maximální teploty 65 °C s GPU Temperature (Hot Spot) 80 °C. Průměrná teplota grafického jádra činila 62 °C s průměrnou hodnotou GPU Temperature (Hot Spot) 74,3 °C.
Ventilátory grafické karty zde dosáhly v maximu mírně vyšší hodnoty 1711 RPM, v průměru se pak točily rychlostí 1525 RPM.
Ani přetaktování grafické karty nijak výrazně nezhoršilo provozní vlastnosti grafické karty. V případě herního testu Shadow of the Tomb Rider teplota grafického jádra narazila na své maximum v 65 °C s teplotou GPU Temperature (Hot Spot) 78 °C. Průměrně se grafické jádro hřálo na 61,3 °C s průměrnou hodnotou GPU Temperature (Hot Spot) 72,3 °C. Maximálních otáček ventilátoru bylo dosaženo 1657 RPM s dlouhodobým průměrem 1473 RPM. Rychlost ventilátorů nebyla přetaktováním prakticky vůbec ovlivněna, a tím pádem ani hlučnost.
V benchmarku Unigine Valley se přetaktování do teplot a otáček ventilátorů nepatrně promítlo, zejména po delší době testování. Maximální teploty grafického jádra bylo dosaženo 66 °C s maximem GPU Temperature (Hot Spot) v 81 °C. Průměrně se teplota grafického jádra zvýšila o 1 °C na 62,5 °C s průměrnou hodnotou GPU Temperature (Hot Spot) 74,4 °C.
Otáčky ventilátorů se mírně zvýšily také, a to jak v maximální hodnotě, tak i v hodnotě průměrné o 40 RPM. Maximálně tak bylo dosaženo 1752 RPM s dlouhodobým průměrem 1569 RPM.
Při teplotách do 60 °C, tedy v režimu nečinnosti či minimální zátěži se ventilátory grafické karty netočily vůbec.
Grafická karta disponuje několika senzory pro měření teploty mezi ně patří například i teplota grafických pamětí. V jejich případě dosáhla teplota svého maxima 74 °C ve hře Shadow of the Tomb Raider. Této maximální teploty dosáhla teplota pamětí jak na jejich základní frekvenci 1750 MHz, tak i po přetaktování na 1860 MHz.
ZÁVĚR
Grafická karta ASUS ROG Strix Radeon RX5500XT O8G je opravdu výborná grafická karta, určená pro náročné uživatele a nadšence. Tomu napovídá i samotné extrémní chlazení na grafickém čipu střední třídy, díky kterému je karta výkonná a přitom velmi tichá.
Grafický čip je vhodný pro uživatele, kteří chtějí hráč nejnovější počítačové hry ve FullHD rozlišení při maximálních detailech. Díky tomu příliš rychle nezestárne a bude dostačovat pro hraní nových her i za pár let. No a zároveň i pro uživatele, který nechtějí utratit veškeré své mění. Je to taková skvělá grafická karta střední třídy.
Z důvodu excelentního chlazení, které mimo jiné zabere na desce hned 3 sloty, je vyšší i její cena. Ta je nastavena ke dni 17. 3. 2020 na cca 7000 Kč s DPH. To je až o 1100 Kč více než lze pořídit nejlevnější RX 5500 XT s 8 GB pamětí. Za to však zákazník dostane tichou grafickou kartu s širokými možnostmi overclockingu.
Z mého pohledu je to velmi kousek z dílen ASUS a AMD a ke grafické kartě nemám žádných výtek. Nicméně stejně jako na kontrole STK musí do protokolu technik zapsat alespoň jeden drobný problém, tak i já bych měl napsat nějaký zápor, proto vytknu chybějící technologie RayTracing a DLSS.
Děkuji českému zastoupení ASUS za poskytnutí grafické karty pro recenzi.
Je nepoužitelnej i u 2x dražších karet od konkurence, tak proč to dávat jako mínus.
. A podle zbytku sestavy je jasná volba samotné FHD v 22-25".